Pánevní dno a stres
Stres všichni známe na vlastní kůži. Provází nás životem až příliš často, ale je poměrně snadné s ním pracovat, kompenzovat jej. Jistě jste slyšeli, že stres tedy psychika je propojena s fyzickým tělem. Napětí a nepohoda si lebedí na řadě míst a umí v nich pěkně potrápit. Obvykle nám stres sedne za krk, na ramena. Zastrčíme hlavu mezi ramena, nahrbíme se. Ale není to jediné místo, kde se svaly pod vlivem emocí stahují.
Když si představíme, co s naším tělem napětí, naštvání dělá, do jakých svalů se pocity usídlí? Moje babi v zimě, když byly namrzlé chodníky, říkala: Šla jsem, Kačenko, jak připo.... Člověk ve strachu, ale i napětí podvědomě stáhne (obdobně jako zvířata) zbytek ohonu - kostrč mezi zadní běhy. No a jaké svaly se na těchto pohybech podílejí? Svaly pánevního dna.
A pánevní dno je důležitou součástí našeho břicha. Ano břicha. Anatomicky se sice nachází v pánvi, ale svalové provázání s břichem je neodmyslitelné. Pánevní dno je totiž základnou svalového převodníku, který je s oblibou nazýván CORE. Pánevní dno reaguje na naši bránici, na stav břišního svalstva, na pozici pánve. Pro představu, kde se bránice a pánevní dno velmi zjednodušený nákres. Oranžový balonek představuje břišní dutinu, vnitřek mezi svaly CORE (na obrázku nejsou 4 skupiny břišních svalů).
Pro začátek si připomeneme, že dobře fungující břicho vytváří převodník sil v našem těle.
Pokud jsou všechny svaly břicha vyvážené, v přátelské spolupráci, pak je to značka ideál. Žádný sval není výrazně slabší ani silnější.
Teď si představte, že stres z pánevního dna udělá "beton".
Budou pak svaly pracovat vyváženě? NEBUDOU.
Pánevní dno potřebuje mít svoji PRUŽNOST. A také sílu. Ale ne stresovou křeč.
Stažení ze stresu a pružnost pánevního dna se prostě a jednoduše vylučují. A navíc si pánevní dno může na stresové stažení zvyknout a nehodlá se jen tak snadno zrelaxovat.
Pojďme tedy naše pánevní dno najít a zjistit jak na tom s pružností jsme. POZORUJME!
Pojďme pánevní dno „uklidnit“, aby nebylo jen tak pro nic za nic sevřené.
K vnímání budeme používat pozici v sedě na patách, pokud by to pro Vás bylo nepohodlné, posaďte se na židli. Sedíme tedy na patách nebo na židli. Vytáhneme se za hlavou.
Příprava: Začneme stažením a povolením pánevním dnem, několikrát za sebou, jako když mrkáte okem. NEJDE ještě rozhodně o cvičení, ale o pozorování:)
Aktivace svalů:
S NÁDECHEM zkusíme SPUSTIT pánevní dno mezi paty nebo do sedáku židle. Aby se úplně roztálo, povolilo do šířky. Postupně s dalšími nádechy by se mělo pánevní dno uvolňovat snadněji.
S výdechem pánevní dno JEMNĚ aktivujeme, jako bychom chtěli něco pánevním dnem sebrat. Uděláme ze svalů bagřík. Nemyslete hned na pohyb vzhůru pod pupík, urputné sevření, vtahování tamponu a další vizualizace.
Pohyb při aktivaci pánevního dna by měl být JEMNÝ.
A nyní pozorovací cvičení do praktického života.
Všímejte si, zda ve chvíli psychické zátěže nemáte stažený zadek, zda nestahujete konečník a sním i pánevní dno. Jak jsem již zmínila, před chvílí, po delší době se můžeme dostaneme do stavu, kdy máme pánevní dno aktivní vlastně pořád. Je možná silné, ale nemá PRUŽNOST.
Hned, jak si uvědomíte, že se zadek nebo pánevní dno drží zuby nehty, tak jej POŠLETE DO PŘÍZEMÍ.
Pánevní dno lze krásně použít jako barometr naštvanosti. Pokud se naučíte být k němu citliví, zjistíte, že Vám krásně napoví, kdy se ve vypjaté situaci blíží bod BOUCHNU jak papiňák. .... a to je lepší ještě předtím zabrzdit a vydýchat se nebo vypovídat.
POZORUJTE
VNÍMEJTE
DÝCHEJTE AŽ DO PÁNVE
NECHÁVEJTE PÁNEVNÍ DNO ROZTÁT
VYUŽÍVEJTE JEJ JAKO UKAZATEL NEPOHODY, AŤ PAPIŇÁK BOUCHÁ MÉNĚ ČASTO
Protože pánev a pánevní dno je základem:)
